Renesanční, barokně upravený zámek. Původní hrad z roku 1318 byl rozšířen v polovině 15. století. V letech 1580 - 1620 proběhla přestavba na renesanční zámek, ten byl ještě od roku 1654 rozšiřován. Konečná podoba pochází z 2. poloviny 18. století. Dnes v prostorách zámku sídlí Muzeum Podblanicka, kde najdete více informací o přístupnosti objektu.
Původní gotický hrad byl vystaven na ostrohu nad řekou Blanicí příslušníky rodu Janoviců na počátku 14. století. V písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1318. Roku 1363 jej zakoupili páni z Jenštejna. Z tohoto rodu pocházel druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi a jeho synovec a nástupce na arcibiskupském stolci Jan z Jenštejna. Gotický hrad, jehož pozůstatky jsou zachovány v architektuře severního křídla s věží, byl přestavěn na reprezentativní šlechtické sídlo za držení Vlašimi příslušníky rodu Trčků z Lípy v letech 1443 až 1546. Ti také v roce 1523 vystavěli ve Vlašimi gotický kostel sv. Jiljí.
Rozvoj města i renesančního zámku je patrný za Viléma Vostrovce z Královic, který koupil panství v roce 1588. Jako čelný představitel českého stavovského povstání byl odsouzen v roce 1621 k doživotnímu žaláři a ztrátě statků. Podle pověsti stačil ještě před svým uvězněním ukrýt ve vlašimském zámku ohromný poklad. V průběhu dalších staletí se na vlašimském zámku vystřídaly další významné šlechtické rody, mezi jinými páni z Talenberka či hrabata z Weissenwolfu. V roce 1744 zakoupili vlašimské panství knížata z Auerspegu, v jejichž vlastnictví byl až do roku 1945. Auerspergové přestavěli zámek v klasicistním duchu a ten tak získal svou dnešní podobu. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a sloužil nejrůznějším účelům. Od roku 1988 sídlí v jeho severním a západním křídle Muzeum Podblanicka.
Zámecký park, ve kterém se zámek nachází, byl založen na místě bývalé obory a zámecké zahrady v údolí řeky Blanice v roce 1775 knížetem Karlem Josefem Auerspergem. Pod vlivem romantismu postupně vznikl během 18. a 19. století přírodně krajinářský park doplněný množstvím romantických staveb a zákoutí, z nichž se do dnešních dnů dochoval Čínský pavilon, Starý hrad či socha Samsona. Svou rozlohou 75 ha patří dodnes k největším v Čechách.
Prostory zámku
V prvním patře západního křídla zámku je prezenčně zpřístupněna badatelská knihovna. V severním křídle zámku je obřadní síň Městského úřadu a pro prezentaci výstav jsou zde využívány tři na sebe navazující sály - největší upoutá rokokovými nástěnnými malbami a nejmenší, tzv. kulatý salónek, je zdoben bílým renesančním štukem s loveckými motivy. Obdobný štukový dekor se nachází i v pokladně muzea. Schodiště do druhého patra je vyzdobeno barokními sochami sv. Tekly, známější jako alegorie Čechie, a sv. Barbory. Druhé patro nás uvítá pohledem na Velký Blaník se spícími rytíři, malebnou ukázkou lidové tvořivosti, prací pana Kupsy z Rataj z třicátých let 20. století. V severním křídle se nachází sál pro přednášky a koncerty s kapacitou 80 míst. Ve věži je kaple s dochovanými stropními malbami a renesančními štuky.
ZDROJ www.muzeumpodblanicka.cz
Parkování
U budovy zámku.
Dostupnost
Vlašim leží asi 19 km JV od města Benešov. Město Vlašim je dostupné vlakem - Trať č. 222 Benešov u Prahy - Trhový Štěpánov. Má velmi dobré autobusové spoje i s Prahou. Zámek leží asi 800 m od vlakové stanice, cca 200 m od Husova náměstí, kde je také možnost parkovat.