Lovecký zámek Jemčina je zasazený do krásného prostředí jemčinských lesů, rybníků a řeky Nežárky mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. Od samého počátku je zámek i celé okolí prosyceno loveckou vášní rodu Černínů zakončenou vybudováním věhlasné lesní obory. Z dnešního pohledu přitahuje zámek především svou čtyřicetiletou utajeností základny raketového vojska. Zámek byl nově zpřístupněn veřejnosti v roce 2002.
Hrabě Jan Jáchym Slavata nechal postavit v roce 1673 hřebčinec. Po vymření rodu Slavatů po meči získal Hradecké panství v roce 1691 Heřman Jakub Černín a s ním i hřebčinec na Jemčině. V dalších letech Černínové nechali přistavět k hřebčinci lovecký zámeček, jehož výstavba byla zahájena roku 1747. V letech 1757-1760 byla rozšířena okrasná zahrada. V letech 1766–1770 byla k původní budově přistavena postranní křídla, čímž vznikl tzv. čestný dvůr. Přímo v zámku došlo k vystavení nové kaple zasvěcené sv. Janu Nepomuckému. Kaple je 19 m vysoká a svou freskovou výzdobou představuje nejcennější část zámku. Na výzdobě kaple se podíleli štukatér Carlo Bossi, obrazy maloval pražský malíř Quirin Jahn a stavba varhan byla zadána Josefu Horákovi z Dačic. Z roku 1772 pochází i dvě sochy sv. Šebestiána a sv. Tekly. postavené při silnici od Jindřichova Hradce. Po roce 1790 byl zámek a celé okolí přizpůsoben pořádaným štvanicím hrabětem Janem Rudolfem Černínem. Především v podzimních měsících se na Jemčinu sjíždělo panstvo z celé monarchie. 26. července 1822 se přes jemčinskou oboru přehnala vichřice a v několika minutách bylo dílo celých desetiletí zničeno. Zámek postupně ztrácel svou pozici. V roce 1923 převzal zámek včetně polesí československý stát. V letech 1950 až 1991 sloužil zámek jako základna raketového vojska, celý komplex byl obehnán vysokým plotem a uzavřen před zraky veřejnosti. V roce 2002 bylo započato s rekonstrukcí zámku a vnásledujícím roce byl zámek zpřístupněn veřejnosti. V květnu 2004 byla vysvěcena zámecká kaple.
Pestrý život na zámku v době konání honů zaznamenal Jiří Wachtel a tyto zápisky posloužily Aloisu Jiráskovi k sepsání povídky Záhořanský hon.
Expozice věnovaná historii Jemčiny, parforzním honům, historii raketového vojska. Zpřístupněna je zámecká kaple, konírna, čestný dvůr, expozice loveckých trofejí, bunkr velitelství reaketového vojska.
V současnosti však není vstup pro veřejnost povolen (informace z 2019).
Vzdálenost vzdušnou čarou: 12 km severně od Třeboně.
ZDROJ INFORMACÍ: infocentrum.jh.cz