Karlštejn není jen majestátní hrad postavený jako pokladnice královských korunovačních klenotů uprostřed neprostupných lesů na prudkých skalnatých svazích nad Berounkou. Stejné jméno má i významná národní přírodní rezervace v samém středu Českého krasu, jedno z nejvýznamnějších přírodních území Čech.
Národní přírodní rezervace, o celkové výměře 1546,99 ha, byla vyhlášena v roce 1955 na území mezi Srbskem, Vráží, Bubovicemi, Mořinou a Karlštejnem. Geologicky se jedná o staroprvohorní souvrství s převahou silurských a devonských vápenců. Je to území s řadou krasových projevů – četné kaňony, jeskyně, škrapová pole, závrty a samozřejmě na kras vázaná flora a fauna. Jeskyně, ač rozhodně ne nezajímavé, nejsou volně přístupné veřejnosti. Výjimkou jsou prostory odkryté těžbou vápence, jako je jeskynní soustava Na Chlumu a především lomy a štoly u Mořiny. Území je tady narušeno těžbou vápence, a ačkoli není nijak složité tyto prostory navštívit, rozhodně by se do takového podniku měl pouštět pouze jedinec odolný, dostatečně zkušený a s dobrou výbavou.
Nabízí se celá řada více či méně známých tras, kterými lze přes NPR Karlštejn projít a tuto bezesporu výjimečnou krajinu poznat. Skrz území vedou dvě naučné stezky – velký okruh s nástupem v Srbsku (10.3 km, 16 zastávek) a Svatojánský okruh začínající v Svatém Janu pod Skalou (4 km, 10 zastávek). My se můžeme pokusit projít částí rezervace méně frekventovanými cestami. Uvidíme přitom několik zajímavostí, které stojí za povšimnutí.
Na cestu se vydáme z Bubovic, kam nás doveze autobus PID ze Zličína. Vyjdeme po silnici k Loděnici, ale hned na okraji vsi odbočíme vlevo. Vede nás značení ke skanzenu těžby vápence v Solvayových lomech. Na rozcestí si můžeme ke skanzenu udělat odbočku, jinak se napojíme na modrou trasu a lesem sejdeme k silničce po které půjdeme asi 300 metrů. Tady narazíme na červeně značenou cestu ke Kubrychtově boudě, opustíme silnici a lesem půjdeme něco přes 3 kilometry. Cestou se připojíme k potoku, který nás dovede k první zajímavosti, kterou jsou Bubovické vodopády.
Pravda, je to poněkud hrdé označení pro několikastupňové kaskády na potoce který zde stéká po vápencových skalách. V místě dopadu vody se vytvářejí travertinové kupy, které jsou při vyšším stavu vody opětovně odplavovány. Vodopády jsou zřetelné pouze při vyšším průtoku, tedy hlavně při jarním tání. Ani deštivý rok nemusí být zárukou že uvidíte nějak efektní podívanou, ale každopádně se jedná o neobvyklý jev a navíc – je to klidné a pěkné místo.
Po krkolomné stezce sešplháme podél vodopádu, a přes několik můstků dojdeme až k rozcestí pod Kubrychtovou boudou. Na rozcestí odbočíme vlevo a stoupáme po kraji smíšeného lesa. Hlouběji pak míjíme několik velikánů, věkovitých stromů starých více než 150 let. Zanedlouho nás cesta přivede ke Králově studni. Je tu jeden z mála pramenů které se v České krasu nacházejí. Tento je navíc předmětem pověsti, podle které jej nalezl Karel IV. při svých vyjížďkách okolím Karlštejna. Rád se zde prý občerstvoval a také zde prý v klidu o samotě rozjímal. Kdo ví, jaká důležitá státnická rozhodnutí učinil právě tady…
My se můžeme občerstvit také, a jdeme dál po značce která nás vede vesměs po okraji lesa a postupně začíná klesat. Asi po půl druhém kilometru docházíme k rozcestí s modrou značkou, na kterém ale zůstaneme věrní naší červené a vydáme se vpravo. Tady roste památný strom – Dub Sedmi bratří. Jedná se o více než 350 let starý dub letní s obvodem kmene 500 cm, vysoký přes 16 metrů. Strom je ošetřován a jsou odstraněny suché postranní kosterní větve i jeden kmen původního dvojáku. Nyní se větví až v 10 metrech. Výška samotné koruny je 8 metrů, šířka koruny 12 metrů.
Zpod památného stromu klesáme do karlštejnského podhradí. Můžeme vystoupat po protějším svahu ke hradu, nebo po silnici dojít do vsi. Cestu buď ukončíme, nebo se vydáme na další putování okolím. Trasa do Zadní Třebaně nás po žluté značce zavede do míst, odkud je přímo idylický po hled na hrad Karlštejn. Po červené se lze vydat třeba až ke Karlíku, bývalému strážnímu hrádku a předsunutému opevnění Karlštejna.
Při této cestě jsme opomenuli několik významných pamětihodností zdejšího kraje. Je to zejména Svatý Jan pod Skalou, zmiňované Solvayovy lomy nebo lomy u Mořiny. Těmto zajímavostem se věnujeme v jednotlivých samostatných heslech.
Autor: Jakub Karlíček